Kritické myšlení je často o cíleném rozbíjení svých vlastních představ. Začněme proto provokativní myšlenkou.
Největší zradou vzdělávání je, že ho nikdo nezpochybňuje. Vzdělávání je vnímáno jako jednosměrný proces, kde je každý krok dobrý. Znáte ten moment, když si po školení či prezentaci řeknete, že jste si alespoň zopakovali co jste věděli, že něco tam bylo i nového a možná lépe uspořádaného? Tomuto efektu se říká zkreslení ve prospěch progresu. Ve vzdělávání se to projevuje tím, že i malý náznak učení považujeme za progres. Selháváme však ve vyhodnocování, zda nám takové učení pomáhá dosahovat lepších výsledků.
Znám jednoho obchodního zástupce, který miluje samovzdělávání. Zná každou prodejní techniku. Uzavřenou otázku snad nepoloží ani sám sobě. Svou práci dělá dobře, A cítí progres, a proto ho velmi zaskočila moje otázka, zda by nedělal svou práci lépe, pokud by naopak přestal využívat naučené prodejní techniky – a raději byl sám sebou, vyslechl potřeby lidí a snažil se jim poradit a ukázat různě argumenty pro a proti. Aby zjistil odpověď na mou otázku, nestačilo přestat používat prodejní techniky, musel změnit své myšlení, odnaučit se je používat. Nebylo to jednoduché. Tento proces mi připomněl jízdu na opačném kole. Časem se potvrdil můj předpoklad, že jeho klienti si sice produkt kupovali, ale neodcházeli s dobrým pocitem. Jeho techniky byly efektivní, ale jen krátkodobě. Kdo by přece chtěl opět oslovit prodejce, u kterého má pocit manipulace?
Kritické myšlení je právě o tom, že je nutné zastavit se a vyhodnotit zaběhnuté postupy. Školit se v prodejních technikách pro něj byl zaběhaný postup, ale z dlouhodobého hlediska už dávno nebyl efektivní.
Špatné vyhodnocování se zdaleka netýká jen osobního rozvoje, ale je všude tam, kde uplatňujeme zaběhnuté postupy, aniž bychom vyhodnocovali, zda jsou stále efektivní. Jak tomu předcházet?
1. Odhalte nedostatek
Nejprve musíte analyzovat, zda jsou staré modely myšlení efektivní, a zda přinášejí požadované výsledky. Pozor na to, že někdy si požadované výstupy nastavujeme tak, aby byly dosažitelné zaběhnutými postupy.
Jindy se nechceme zaběhaných postupů vzdát, protože na nich jsme postavili svou kariéru. Díky jejich dobrému ovládání máme pocit, že víme, co děláme. O to těžší je k nim přistoupit kriticky. Sesbírejte proto data a dostupné informace, navrhněte nové metody pro získání informací, a pak si položte otázku zda nemůže existovat jiný postup, který bude efektivnější.
2. Navrhněte nové modely a postupy, které přinesou lepší výsledky
Podívejte se co dělají jiní, co jsou trendy v jiných odvětvích, co pravé letí a pátrejte poté, co by mohly být alternativy pro řešení vaší situace. Někdy to je těžké, protože to, co jste se dosud naučili, ovlivňuje, jak vyhodnocujete nové podněty a nápady. Jak jednou řekl Albert Einstein.
PS: Připomeňte nám prosím, že jednou máme určitě napsat článek o tom, proč lidé zakládají své argumenty na citátech.
3. Naučte se nové postupy integrovat do vaší práce
V tomto momentě opět přichází na řadu učení. Rozdíl je v tom, že se učíte používat ve vaší praxi nové, efektivnější metody s lepším výsledkem. Jedna malá rada na závěr – dělejte postupné kroky a nezapomínejte svědomitě vyhodnocovat všechny dopady.